Podrobný popis produktu Bazalka pravá " Genovese - Janovská "
BAZALKA PRAVÁ "Genovese - Janovská " - Ocimum basilicum
Počet semen v gramu 900,
výsev březen - duben; skleník; 15 - 18°C,
přímý výsev květen,
výsadba květen ve sponu 25 x 25 cm,
sklizeň listů červen - září.
Keříčkovitě rostoucí letnička s výrazně aromatickou natí. Odedávna se pěstuje jako kořeninová, léčivá i medonosná rostlina. Pro vytvoření kompaktní bohatě olistěné a rozvětvené rostliny je vhodné zaštipovat kvetoucí výhony. Čerstvou nať můžeme sklízet po celou vegetační dobu, pro sušení sklízíme nať na počátku kvetení a sušíme při teplotě do 35° C, pro zachování typické vůně i chuti však doporučujeme čerstvé, jemně nasekané listy bazalky naložit do olivového oleje. V kuchyni se používá do salátů, mletých mas a rybích pokrmů, do aromatických octů. Čaj povzbuzuje trávení a pomáhá u zánětů horních cest dýchacích.
Balení: 0,4 gramu osiva.
Přejete si, aby vaše bylinky dobře prospívaly a sklízeli jste bohatou úrodu zdravých aromatických listů bez chemických látek??? Vypěstujte si vlastní "BIO" bylinky za použití osvědčených přírodních hnojiv, která objednáte ZDE.
V bazalkovém opojení
Kdo by neznal bazalku, která se tak často objevuje jakožto ingredience v mnoha kuchařských
receptech pocházejících zejména z Asie nebo Středomoří. Méně je již známo, že bylo vyšlechtěno několik desítek odrůd, jež nabízejí nejenom odlišnou chuť, ale také různé tvary a zbarvení listů. Milovníky této bylinky také možná překvapí, že ačkoliv ji znají jako rostlinu
jednoletou, lze několik druhů pěstovat více roků, jako tzv. přenosné rostliny.
Rod Ocimum ( bazalka) patří do čeledi Lamiaceae , tedy rostlin chluchavkovitých a obsahuje
60 bylinných nebo keříkových druhů, pocházejících z tropické Asie, Afriky a mírné oblasti
Ameriky.
Bazalka je také mnohdy označována za „ královnu bylin“, jelikož jméno je odvozeno z řeckého slova „ basileus“, neboli král. Po určité období však byla považována za ďábelskou bylinu, protože její název byl zaměněn za latinské „basiliscus“ , bazilišek.
Pozoruhodné je, kolik tradic a pověr je spjato s touto aromatickou bylinkou. Větvičky bazalky byly nalezeny v egyptských pyramidách. Bazalka údajně rostla na hrobě Ježíše Krista a v Řecku přinášely ženy její výhonky do kostela na svátek svatého Basilea ( Nový rok). V muslimských a hinduistických zemích jsou sazenice vysazovány na hroby. Z magických schopností ji byly přisuzovány např. afrodisiakální účinky, schopnost zahánět zlé duchy a démony, přinést bohatství nebo byla symbolem věrné lásky a přátelství. V Indii má dodnes mimořádný význam bazalka posvátná nebo také „ tulsi“ ( O. sanctum), která je zde nejsvatější bylinou hinduismu, pěstovanou již po 3000 let.
Lidové léčitelství doporučovalo užívání bazalky k léčbě mnoha onemocnění, jako např. chřipky, bolesti hlavy, zubů a uší, deprese, kašle, frigidity, zažívacích potíží, nemocí
ledvin, cholery, úplavice, nebo také při hadím uštknutí či bodnutí hmyzem.
Zajímavostí je jistě také použití sušených a mletých listů jako šňupavého tabáku a traduje se,
že rostlina má repelentní účinek na obtížný hmyz. Ze silice jsou vyráběny bonbóny, likéry, kosmetické přípravky a ústní voda. Bazalka patří mezi medonosné rostliny a její květy jsou také jedlé.
Použití voňavé a chuťově výrazné bazalky v kuchyni vychází zejména z tradičních pokrmů
připravovaných v Itálii, Francii, Thajsku a Indii. Nejchutnější jsou čerstvě sklizené listy,
které lze také naložit do olivového oleje nebo je blanžírovat a zmrazit. Aby neztratily typické
aroma, přidávají se do pokrmu těsně před dovařením. Sušením listy ztrácejí značnou část silic.
Kromě známého „pesta“, je bazalka ideální na zeleninové saláty, pizzu, špagety, polévky, různé druhy masa, sýry atd. Detailnější popis možností využití při vaření ponechám na povolanějších, tedy čtenářích, kteří přispěli svými vyzkoušenými recepty…
Nejrozmanitější a také v kuchyni nečastěji používaný druh je bazalka pravá ( Ocimum basilicum). Z tohoto základního druhu bylo vyšlechtěno přibližně 50 odrůd, které se liší vůní,
chutí i vzrůstem. Volba správného kultivaru je závislá na způsobu pěstování, ale také na předpokládaném využití a samozřejmě i specifické chuti. Klasickou bazalkovou chuť, robustní keříkový růst a velké listy nalezneme u těchto odrůd: „Dark Green“ , „Genovese“, „Lettuce Leaf“, „Mammouth“, „Level“ a „Ohře“. Atraktivní je také „Serrata“, jejíž okraje listů jsou jakoby vystříhané a zkadeřené. Zpestřením mohou jistě být kultivary, které vynikají tmavě červenými listy, které lze použít také na zdobení pokrmů : „Purple Opaal“, „Red Rubin“, „Chianti“, „Carmina“, „Purple Delight“, „Wildes Purpur“ a „Purple Ruffles“
( zkadeřená), „Ararat“ (červeno- zelené listy).
Pozornost si zaslouží kompaktně rostoucí odrůdy, které mají listy střední nebo malé velikosti a vytvářejí velmi pěkné dekorativní keříky: „Compakt“, „Piccolino“, „Green Globe“, „Palla Compatto“, „Fino Verde“, „Mammolo Genovese“, „Magical Michael“ a „Siam Queen“ (thajská bazalka). Raritou mezi bazalkami je kultivar „Pesto Perpetuo“, jehož listy mají bíle zbarvený okraj, jsou panašované.
Gurmánům a milovníkům zvláštních chutí jistě stojí za pozornost kultivary „Lime“ – citrónová chuť a vůně, vhodný také k přípravě čaje, „Blue Spice“ – sladká vůně podobná perníku, do ovocných salátů, „Cinamonette“ – exotické aroma skořice a anýzu, do sladkých pokrmů.
Bazalka pravá je jednoletá rostlina, kterou je nutné pěstovat každoročně z jarního výsevu nebo zakoupených sazenic. Poměrně veliká semena vyséváme řídce ( pokud je výsev hustý, semenáčky rychle přerůstají a podléhají houbovým chorobám). Používáme propustný substrát určený pro výsevy, osivo zasypeme slabou vrstvou zeminy. Ideální doba pro výsev je konec března, duben a teplota pro klíčení 15 – 18°C. Jakmile semenáčky vytvoří pravé lístky, přepichujeme je nejlépe po několika rostlinkách do květináčů a budoucí sazenice necháme zesílit. Nemáme-li vhodné prostory pro předpěstování vlastních sazenic, můžeme je samozřejmě zakoupit v zahradnictví.
Bazalka je teplomilná bylina, pro její úspěšné pěstování je tedy důležité, abychom sadbu
vysadili na záhon teprve tehdy, kdy nehrozí přízemní mrazíky, což je obvykle polovina května. Volíme slunné stanoviště, nejlépe chráněné před poledním úpalem a výživnou hlinito – písčitou propustnou zeminu. Vzrůstnější odrůdy lépe prospívají vysazeny v záhonu, kompaktnější lze pěstovat také v nádobách.
Novinkou v sortimentu jsou tzv. „vytrvalé bazalky“, které vytvářejí dřevnaté keříky, vysoké
60 - 80 cm a při správné péči je můžeme pěstovat po více roků. Velmi atraktivní je Ocimum „African Blue“, kříženec O. kilimandscharicum × basilicum „Purpurascens“. Listy červeno- zelené s typickým bazalkovým aroma. Může být i netradiční okrasnou rostlinou, bohatě kvete růžovo - fialovými květy. Nevytváří semena, rozmnožování je možné pouze řízkováním.
Přírodní druh O. kilimandscharicum pochází z Keni, listy mají zvláštní vůni připomínající
kafr. V lidovém léčitelství je doporučována ve formě čajového odvaru proti kašli, nachlazení a žaludečním problémům. Květy jsou bílé.
Z východní Indie pochází O. gratissimum, jehož zelené listy pokryté drobnými chloupky mají
vysoký obsah éterických olejů a zvláštní vůni připomínající karafiát a skořici. Kvete bílo-žlutými květy.
O. selloi „Green Pepper“ je velmi oblíbená v Americe, Brazílii a Mexiku. Listy mají slabou vůni, ale o to silnější je chuť podobná zelenému pepři. Pěstujeme-li ji v polostínu,
listy jsou křehčí a chutnější. Květy růžové.
Tyto druhy bazalek pěstujeme jako tzv. přenosné rostliny v květináči, od jara do podzimu
v zahradě na slunečném stanovišti, přihnojujeme přírodními, organickými hnojivy. Na zimu je umístíme do světlého prostoru s teplotou 10 – 12°C, kde přezimují při mírné zálivce.
Uctívaná bazalka posvátná – O. sanctum pochází z jižní Asie. Aromatické listy připomínající vůní anýz a hřebíček jsou oblíbenou kořenící přísadou do pokrmů zejména v asijské kuchyni, ale také hojně doporučovaným léčivem na řadu onemocnění. Obvykle ji pěstujeme jako jednoletou bylinu, kvete světle růžovými květy.
Copyright ©Jakub Krulich
